Wheeler Wilcox, Ella: Samotí (Solitude in Czech)

Laugh, and the world laughs with you;
Weep, and you weep alone.
For the sad old earth must borrow its mirth,
But has trouble enough of its own.
Sing, and the hills will answer;
Sigh, it is lost on the air.
The echoes bound to a joyful sound,
But shrink from voicing care.

Rejoice, and men will seek you;
Grieve, and they turn and go.
They want full measure of all your pleasure,
But they do not need your woe.
Be glad, and your friends are many;
Be sad, and you lose them all.
There are none to decline your nectared wine,
But alone you must drink life's gall.

Feast, and your halls are crowded;
Fast, and the world goes by.
Succeed and give, and it helps you live,
But no man can help you die.
There is room in the halls of pleasure
For a long and lordly train,
But one by one we must all file on
Through the narrow aisles of pain.

Směj se, a svět se přidá;
plač, a hned sólo máš.
Svět by si radost i půjčil, však starostí
nechce víc, i když dáš.
Zpívej a odpoví hory;
vzdechy vzduch posbírá.
Ozvěna násobí útěchy zásoby,
útrapy zapírá.

Jásot tvůj každý hledá;
neštěstí opouští.
Naplno chtěli by sdílet tvé obliby,
ne však tvé žalosti.
Raduj se s přebytkem přátel;
smutek je vyhostí.
Poptávka jiná kol vonného vína,
než kalichu hořkosti.

Hostina plné má síně;
nouzi svět okrátí.
Uspěj a rozdej a žití se nevzdej,
však nechtěj nic od smrti.
Ve slávy síních dost místa,
ať vlečky jim vévodí,
však v úzkém pořadí každý se zařadí,
narodí, nalodí.