Shakespeare, William: XLVI. Sonet (XLVI. Sonnet in Czech)

Mine eye and heart are at a mortal war,
How to divide the conquest of thy sight,
Mine eye, my heart thy picture's sight would bar,
My heart, mine eye the freedom of that right,

My heart doth plead that thou in him dost lie,
(A closet never pierced with crystal eyes)
But the defendant doth that plea deny,
And says in him thy fair appearance lies.

To side this title is impanelled
A quest of thoughts, all tenants to the heart,
And by their verdict is determined
The clear eye's moiety, and the dear heart's part.

   As thus, mine eye's due is thy outward part,
   And my heart's right, thy inward love of heart.

Můj zrak, se srdcem válčí, o život,
jak dělit nárok tebe hledět si,
zrak srdci upřel by tě zahlédnout,
srdce zas zraku, právo jednací,

mé srdce hájí se, že nosí tě,
(v komoře kam zrak nikdy nedozřel)
však obviněný tvrdí, v odvetě,
že plavý obraz tvůj v něm vždy se skvěl.

Porota toho sporu zasedá,
úvah, co v srdci jsou, díl vyloží,
a jejich výrok rozhodnutí dá,
zraku jen díl, srdci díl náleží.

    Takto, mým očím patří vnější tvar,
    a srdci vnitřní láska, srdce žár.