Shakespeare, William: LXVI. Sonet (LXVI. Sonnet in Czech)

Tired with all these, for restful death I cry,
As, to behold desert a beggar born,
And needy nothing trimm'd in jollity,
And purest faith unhappily forsworn,

And guilded honour shamefully misplaced,
And maiden virtue rudely strumpeted,
And right perfection wrongfully disgraced,
And strength by limping sway disabled,

And art made tongue-tied by authority,
And folly doctor-like controlling skill,
And simple truth miscall'd simplicity,
And captive good attending captain ill:

   Tired with all these, from these would I be gone,
   Save that, to die, I leave my love alone.

Vysílen tím, volám po klidu smrti,
vidět jak záslužný je chudákem,
tu jak se nese vyšňořené Smetí,
tu od vyznání ústup nátlakem,

tu zlaté ceny trapné udělení,
tu dívčích ctností hrubé pasení,
tu vrcholného nectné pokálení,
tu podrazené síly skosení,

tu jak je múza mocí umlčena,
tu bloud (jak doktor) kibicuje um,
tu prostá pravda prostinkou je zvaná,
tu dobro v poutech slouží vůdčím zlům.

    Tím vysílen, od toho chci mít klid;
    však k smrti nechci lásku opustit.