Brontë, Emily: Love and friendship

Love is like the wild rose-briar,
Friendship like the holly-tree
The holly is dark when the rose-briar blooms
But which will bloom most constantly?

The wild rose-briar is sweet in spring,
Its summer blossoms scent the air;
Yet wait till winter comes again
And who will call the wild-briar fair?

Then scorn the silly rose-wreath now
And deck thee with the holly’s sheen,
That when December blights thy brow
He may still leave thy garland green.

Láska je keř šípkových růží,
přátelství cesmína je, hle,
temná, zatímco šípek kvete,
však která kvete trvale?

Šípková růže září zjara,
za léta provonívá kol;
Však počkej, do příchodu zimy,
kdo pak by šípek krásným zval?

Nenech se unést věncem růží,
raděj se blýskni cesmínou,
až prosinec skráň poznamená
ať girlandu máš zelenou.